21/12/24 Lovec. Stopař a Drápek, Jižanem a Michym

7:25 – na hlaváku svítá. Pravidelně řezavej kašlíček připomíná, že tohle je výlet s přívlastkem. Pozdní sběr, Nemocný hrozny, dobrej ročník.

Dneska musí vod cesty a vod vohně vzít za svý nejedna šlamastyka a vnitřní hoře. Ne, že by bylo přímo smutno, naopak; ale zima je zima – kouše i když je venku smířlivejch 5°C. Holt se Slunovrat musí mít od čeho vracet.

Nový Knín je velkoryse pohostinný i v půl 10. Kafe a buchta U Mašků, pivko a cmunda U Růžičků – fascinující, že zdaleka nejsme první kdo v tenhle čas obědvá, strécové si dopřávaj. Bezzábrannost důchodového věku, se kterou se tu, de facto ráno, nalejváme a cpem u praskajících kamen, zatíná svý drápy jak drak, kterýho musíme vyzvat. “Tyvole tak vodsaď už nevyjdem” Inu o co lehčí vandr, o to víc je správné si podmínkami zvýšit obtížnost!

2 hodiny pochodu z Hraštice podél potoka stačily na výměnu životních situačních bolístek i podstatností. Výsledkem, jako obvykle, je že si nemáme na co stěžovat, ALE! že pokušení, bojů a bahna je v tom stejně tak dost. Hlavně se z toho neposrat; a to my serem až teď, na klid, s rozmyslem, v hospůdce s cmundou v bžíšku.

Na osadu vede cesta zas o něco jinačími luhy a háji, holá, bahnitá krajina nedává žádné zavnímání krás zadarmo. Musíme si ty díry do srdcí fakt pohloubit, aby papršleky pronikly. Daří se a cesta ubíhá rychle.

Na osadě potkáváme naše měkčí kamarády, kteří dorazili autmo. Sladký Jižan v nás hecuje misi vyrvání plodů naší letní práce z hnilobných spárů Hadí řeky. Výzva jest položena a plni odhodlání tento příznačně slunovratný úkol pojímáme. Týdenní debaty o kladkostrojích rozčísávají teplé ruce a nutná dávka kibicování. Bude-li dobrý rok, do dalšího slunovratu nosníky uschnou a most bude moct být znovu založen.

S padající tmou nás měkčí kamarádi opouští a k slavnostnímu ohni sedá jen třetice tvrdého jádra. Je co slaviti a perspektivy umíme si tvořiti hezké. Podává se tedy vytříbená svíčková na bukovém dřevě roštovaná, z bio-býčka vyříznutá. Drápek moudře opětuje palbu lahví červeného z věhlasného Chateaou de Gourdon. Noc je dlouhá, nejdelší. Cukrujeme dvěma C i dvěma B, Lovec přiložil oxy ánžto údajně je to droga pro nemocné. Po chvíli již nejde už ani dále číst z příhod Osady mladých snů a tranzice do fáze spacákových housenek přichází pozdě, ale přece tak akorát.

Návrat Stopař vede skrze mokřady a kontrolu stavebního vývoje bobří komunity a rovnou dál do teplých domovů. Díla i oslavy necháváme zčásti v lese, zčásti si je sebou neseme uchované jako investice do roku, který teprve přijde.